Dokud byl živ, míval nejraději tramvaj č.5, která jezdí z konečné na Olšanských hřbitovech do konečné na Výstavišti Holešovice. Když jel touto linkou, pravidelně porušoval předpisy pro průvodčí. Vždy vystoupil na zastávce Strossmayerovo náměstí, nechal odjet svoji pětku na konečnou bez průvodčího a nastupoval do svého vozu, až když se jeho tramvaj vracela směrem na Žižkov. Ať byl jinak, jaký byl, ale měl také svoji dobrou stránku. Četl. Miloval knížky a na Strossmayerově náměstí chodil do svého oblíbeného antikvariátu.
Pojedete-li z této stanice tramvají č.5 směrem na Olšanské hřbitovy a najdete ležet někde na sedačce knížku, ne abyste jí sebrali. Tu totiž posílá občas pan antikvář Bořivojovi, aby mu nebylo tak smutno. Prý je to jediný člověk, se kterým je Bořivoj občas ochotný mluvit. Říká se, že pan antikvář někdy jezdí na konečnou Olšanské hřbitovy, vyšplhá se za Bořivojem na střechu tramvaje a tam si spolu povídají o knížkách.
Jestli je to pravda, ví jen oni dva.