Pravda – Terry Pratchett
Pravdou je, že Pratchett je grafoman. Jeho postupující Alzheimer, kvůli kterému již nerozlišuje takřka písmena na klávesnici, mu ani vzdáleně nebrání hrnout do světa další a další knihy za své série Úžasná Zeměplocha. Protentokrát za pomoci asistenta, který zaznamenává Pratchettem řečené.
Kniha Pravda byla, jen tak na okraj, psána ještě Pratchettem samotným. A jsme u toho zase. Obálky, názvy a vykřičenost. Lacinost Pratchettova psaní je jen zdání. Jeho příběhy jsou jen balastem, který má za úkol nějak zatraktivnět jeho vtipné úvahy na dané téma. Fantasy, které se děje jen proto, aby se mohl Pratchett vykecat. Ale tak to je asi u naprosté většiny spisovatelů.
Kniha Pravda se věnuje tisku. Novinám. No, tomu, kde se lže za peníze, kde se vyvolává touha po moci a moc se i, za úplatu, podporuje. Na svět Zeměplochy se vrhá Ankh-Morporská Kometa. Noviny, které vycházejí denně a obsahují to nejkřiklavější z křiklavého. Vítejte ve světě, kde ano znamená ne a možná znamená - si ho teda strč, ty hajzle. Pratchett se tímto dílem Zeměplochy pustil do tlače, kde když tlačit, tak zásadně sebe.
Vlahoš von Rosret…ne, jinak…patricij lord Vetinari…kýho slimoše, zase jinak…Pratchettův pohled na tištěná média je vpravdě moudrý, tedy značně nedůvěřivý. Ano, utřít si jimi konečník, prosím, vycpat jimi hluché místo ve zdi a nahodit sádrou, ale tak proč ne, ale číst je? Chraň Bůh, to radši krouhat tři dny v kuse ředkve. A pěkně na jemno. Čtení novin nevyvolává nutně smrtelné choroby, ale ty nesmrtelné ano. Ať děláte, co děláte, tu nesmrtelnou sviňu ze sebe nedostanete ani heverem.
Pravdou je, že Pratchett se vrhnul na led, kde se netankuje do skleniček skotská, ale hnojná, jež možná, v počátcích, byla jakousi kojnou svobody.