Antikvariát

451° Fahrenheita – Ray Bradbury

Berme tuto recenzi jakožto tryznu za umřelého Bradburyho.

Ray Bradbury byl spisovatel, jehož jméno se bude skloňovat i za století, pokud tu ovšem zůstane po té letošní apokalyptické řeži jediná nitka suchá. A i kdyby ne, tak přistanuvší mimozemšťané jistě zaplesají, až mezi hnilobou vykvetlými televizory naleznou i knihu tohoto velikána.

451° Fahrenheita je kniha v pravdě antikvářská. Tématem jsou totiž knihy a jejich přesahy za lidské myšlení. Jejich nebezpečnost, která když huláká, dokáže čtenáři do hlavy vhulákat nové dimenze, které by jinak někde v podchodu u McDonalda rozhodně nepotkal. Je libo s hořčicí nebo s kečupem? A Bůh suď, proč kniha nebezpečnou v budoucnu jeviti se může začít. Proč namísto Old Spice budou se čtenáři vlhčit liščím pižmem, aby nebyli cítit Čapkem, Bradburym či, nedej Bože, dokonce stvořitelem?

Kterak hony na zvídavé budou činěny. Kterak z hasiče pyromana udělali a z něho zase čtenáře.

451° Fahrenheita je kniha o tomto světě, který přechází z dobrodružného nazírání na svobodu do onoho světa, kde cherub nebude na harfičku křivit hudební vkus, kde nebude sametově zvonit klíči sv. Petr, kde nebude si Kristus foukat zcela zbytečné rány. Onen svět bude naplněn pliváním, škrabotem nehtů a řehtavým pojetím zoufalství, které když zazní, tak neodezní. V onom světě bude hříchem přečíst si knihu. V onom světě bude trestné přečíst si knihu.

V onom světě bude peklo ta lepší varianta pro život.

Ale vyvrhněme se přímo na knihu. Hlavní hrdina je hasič, který má za úkol hasit právě nedorozumění při přečtení knihy. Zapomeňme na plápolající domy a supící obličeje herojů s hadicemi ve vytrčených údech. Hasit se nemá oheň, ale, a tu je to překvapení večera, hasit se má ohněm. Už neplápolá dům, jsouce z jakési směsi nehořlavé, ale plápolají, jako myšlenky ruských revolucionářů, knihy světových myslitelů. Hlavní hrdina ovšem v nestřeženou chvíli strčí hašenou, ale neuhašenou, knihu za flígry a dotarabí si ji domů, kde, zamknuvši manželku před mnohoobrazovku budoucnosti, si přečte první větu. Pak druhou. Při přečtení poslední popadne při dalším hašení další knihu. A další. Další. Nastojte. Další. Po jistém dohadování s nadřízeným dá velmi kuriózní výpověď a děj se může strhnout, aby vás strhnul sebou do dalšího čtení.

Kniha končí optimisticky. Stejně jako všechny ostatní, které dokážou udělat poslední tečku za poslední větou.