Antikvariát

Metro v Praze – Dopravní podnik hlavního města Prahy

Aneb Antikvariát Kačur cestujícím.

Revizor se cestujícího nesmí dotknout. Učiní-li tak, dopouští se trestného činu omezování osobní svobody. Revizor nesmí cestujícího udeřit. Učiní-li tak, dopouští se trestního činu ublížení na zdraví. Revizor má stejná práva jako cestující. Což ve výsledku znamená, že mu cestující není povinen ukazovat jízdenku. Revizor s cestujícím může navazovat rozhovor na nějž nemusí cestující reagovat. Rozhovor s revizorem není cestujícímu nařízen žádným zákonem. Nikdo z cestujících nikde nepodepsal, a tedy neprojevil souhlas, ke spolupráci s Dopravním podnikem Praha. Je jen dobrá vůle cestujícího, že se rozhodne podpořit finančně Dopravní podnik Praha. Není to jeho povinností. Dopravní podnik Praha si najímá na pozice revizorů hrozivě vypadající skoro lidi. I tito skoro lidé vědí, že se cestujícího nesmí dotknout. Opět záleží na cestujícím a jeho dobré vůli, zda ukáže či neukáže platný cestovní doklad. Cokoliv revizor udělá je jistým omezením osobní svobody cestujícího. A osobní svoboda každého člověka je nedotknutelná.

Trik jak vyplašit revizora : Prostým řevem. Není nic účinnějšího, než si stoupnou pár centimetrů od revizora a zplna hrdla vydávit z hrdla neartikulovaný, hlasitý a táhlý tón. Po deseti minutách řevu se buďto k cestujícímu přivalí přivolaná hlídka VB s kterou je cestující nucen mluvit, anebo revizor odejde. Usuzuji, že možnost číslo dvě má větší šanci.

Jistě, Dopravní podnik Praha je podnikem, který na sebe musí vydělat. Potřebuje, tento přebujelý státní podnik, podporu obyčejného člověka. Pokud onen člověk nezažívá trauma v obchodu, kde si díky daním koupí jen prázdný papír a tužku, aby mohl psát dopisy na rozloučenou. Pokud onen člověk nezažívá trauma ze státního nákupu Gripenů za miliardy a sám si nemůže dovolit ani máslo na ten papír. Pokud onen člověk není znechucen tunelářskou podporou solárních elektráren ve výši devíti set miliard, když si ubožák nemůže koupit ani tu pitomou jízdenku na metro.

Gripen se využije na humanitární vybombardování nějakých přičmoudlíků a prostý cestující se chutě stane černým pasažérem. Ale ne, nemá černé svědomí, to se jeho netýká. Je to jistá forma odboje. Slabošského, ale aspoň nějakého.

Trik jak vyděsit revizora : Mít plné ruce. S pitomým výrazem se revizora zeptat a jak asi vám mám ukázat jízdenku? Pokud bude galantní, nabídne se, že cestujícímu něco podrží. Odpovědět ať tedy vypíše potvrzení, že převzal věc do držení. Bude po cestujícím vyžadovat na formulář podpis o souhlasu. S pitomým výrazem se optat a jak asi?

MHD, dle Murphyho zákonů MDH (městská dopravní hromada), se uživí i bez cestujících. Je to jen další z mnoha zatáček na tak přímé cestě kosmírem.

Trik jak vyděsit revizora : Při osobním kontaktu řvát – zloděj, vražda, znásilnění, hoří. Anebo, pokud je nouze nejvyšší, rozeběhnout se k revizorovi bez jeho iniciativy a vyhrknout na něj – támhle někoho zabili, honem. Rozeběhne se. Musí, je to také člověk.