Antikvariát

Hora hoře – Samuel Shem

Americká kniha, napsaná, jak nečekaně, americkým stylem.

Rychle, s co největším množstvím šoků a zcela jednoduše.

Ale ono to u této knihy tak nějak funguje.

Hora Hoře je název obří psychiatrické kliniky. Samuel Shem čtenáře zavádí do útrob psychiatrické praxe. Rozhodně je na co se těšit.

Zákony Hory Hoře mluví zcela jasně.

I. V psychiatrii žádné zákony neplatí.

Hlavní hrdina knihy prochází v knize celou škálou psychiatrických metod na léčení (rozuměj destrukci) člověka jako takového. Jeho vnitřek je rozmělněn na kousky jen pro výnosy z platby pojišťoven. Lékaři, ony výdělečné mašinky na klíček, se pitvají v člověku se vší zrůdností ,které jsou schopni.

II. Psychiatři se specializují na poruchy, kterými sami trpí.

Hlavní hrdina zabředne na čas do absurdnosti psychoanalýzy, kde se lidem vštěpují smyšlenky o tom, jak za vše můžou jejich rodiče, které buďto chtěli znásilnit, sníst k obědu ,či prostě jen mrzutě zabít. Nejlépe všechno najednou. Veškeré nejistoty jsou řešeny incestní cestou. Vysvětlovat si svá životní škobrtnutí existencí vlastních rodičů je snad až směšně jednoduché. Chtělo by to trochu víc přemýšlet.

III. V psychiatrii se nejprve léčí, pak se určuje diagnóza.

Rodinná sezení na vyrovnání se se sebou samým končí rozvratem celé rodiny. Nečekaná pointa z ordinací psychiatrů.

Hlavní hrdina zalézá na část knihy pod ochranitelská křídla farmaceutické psychiatrie. Bobulkování pacientů se zjeví jako Panenka Maria na futrech světce. Neřešit potíže člověka, ale řešit potíže farmaceutických firem. Člověk jako pokusný králík pro kombinace silných a ještě silnějších farmak. Reakce duše se neřeší. Duše není. Je jen bobule na uklidnění a ještě větší uklidnění. Lékařská svědomí se plní penězi, ne touhou někomu pomoci.

IV. Nejhorší psychiatři si účtují nejvíc a světově uznávaní experti jsou ti nejhorší.

Nezbývá místečko pro lidskost. Jen jet, nezastavovat se. Vlak kariéry nečeká na zamyšlené, tam si zajistí místo jen člověk odhodlaný. A to snad ke všemu.

Připojit elektrické diody na spánky, říct – zapněte to – a přepočítávat ampéry na dolary a řehtat se spolu se zdmi a mopem. Řvát blahem. Ječet neskutečnou mocí nad druhým člověkem.

V. Terapie je součástí života a naopak.

Nebyla by to americká kniha, kdyby nekončila jakýmsi happy endem.

Hora Hoře končí prozřením hlavního hrdiny. Neléčí se psychoanalýzou ani farmaky. Diodou nevyžene se z hlavy jediný blud. Ani narvaná peněženka nevyléčí smutek duše.

Vlastě stačí jen souznít s člověkem. Vcítit se do něho. Snažit se ho pochopit. Není to věc, na které by se dalo vydělat, tak se to neřeší. Není proč. Nechceme zdravé lidi, mohlo by znít ze všech institucí páchnoucích lékařstvím. A jistě i zní. K čemu by jim byli zdraví lidé?