Úvodní strana / Další nabídka / Představení knížek / Na Černou Horu a Černá Hora koncem věků - Josef Holeček

Dobrý den, každý týden u nás najdete v sekci Nově zadané knihy nově zadané tituly


  http://www.kacur.cz/index.asp?menu=1163

 

 

 

Na Černou Horu a Černá Hora koncem věků - Josef Holeček

Vážený pane Holečku,

na černou horu a černá hora koncem věkůtímto dopisem Vás možná nepotěším. V neděli jsem dočetl Vaši knihu Na Černou Horu a Černá Hora koncem věků. Od poloviny jsem pro slzy neviděl takřka na text. S jakou rozverností a přitom s jakým citem vyzvedl jste celosvětové slovanství. Měl jste pravdu, měli bychom stát při sobě, měli bychom být spolu, souznít, ochraňovat se, ctít se. Od napsání Vaší knihy uběhlo již 112 let. Čas, který mohl naplnit Vaší ideu spolupráce. Ovšem, jak to tak dějiny dělají, s gustem nenaplnil, nýbrž naopak. Vrhl mezi slovanstvo nesvár, který ne že si bratra neváží, ale ho i podvádí a na něj s vyplazeným jazykem ukazuje a svaluje naň veškerou vinu.

Rus do toho praštil naplno. Umělým roubením nacpali doň komunismus a z bratra vesele se na spoustu desetiletí stal Velký bratr. Báťuška car přestavěl se v monstrum vyvržené na svět, aby ho strávilo pod uměleckým pseudonymem Stalin. Ale ano, i masová vražda je umění a Stalin byl v tomto umění jedním z nejlepších. Dělal nám Rus za asistence vojenského arzenálu bratra tak dlouho, až jsme ho začali všichni nenávidět a jeho se i v bdělém stavu bát. Ba co dím, přímo děsit. Nevraždil Rus, bratr náš rozmilý, po desítkách či stovkách, ale rovnou po milionech. Pane Holečku, Slovan Slovana vraždil jako by si jen hrál nějakou klučičí hru, jen tak pro zábavu, pro zadělanou dlouhou chvíli. Až rozum hrůzou stál a nebyl schopen jakékoliv reakce. Oposici, kterou vy jste tak vehementně vyzdvihoval do nebes, potíral. Myšlenky přitloukal na stěny chlévů a poté se jim ožrale vysmíval. Ne pane Holečku, Rus nebyl nám posledních sto let dobrým bratrem, zničil v slovanství jeho podstatu. Blbě by Vám bylo.

josef holečekVaši milovaní Srbové, Chorvaté a hlavně Černohorci se nakonec oddali myšlence velké Jugoslávie, kterou už ve Vaší knize vášnivě odmítali. Spojili se jen proto, aby se za řevu celosvětového kypění armád rozpadli na neucelený, rozhádaný a vpravdě snad až neschopný humbuk státečků. Pane Holečku, i tady pohořela Vaše idea slovanské pospolitosti, i tady zapracovaly síly táhnoucí proti nám. Slovan Slovana nenávidí, takové jsou zvraty dějin.

A my? Češi? Váš národ nejmilovanější? Chvíli to s námi vypadalo moc pěkně. Po rozpadu nenáviděného Rakouska-Uherska spojili jsme se s bratrem Slovákem. Byli jsme jeden národ, jedno srdce, jeden jediný, optimismem prodchnutý, pohled do budoucnosti. Ale zase zapracovaly síly. Vlétl mezi nás nenáviděný Němec. Rozdělil nás. Velkoněmecká myšlenka se zase vrhla na Slovany. Další myšlenka, která jen a jen ničila, vraždila a mordovala s oposicí i obyčejné lidí. Pane Holečku, trávili lidi, pálili je, jen proto, že byli lidmi. Bestiálně a nelidsky ničili vše živé a krásné. Jako na továrním pásu, bez citu, bez emocí. Jen nenávist cítili, snad aspoň tu. Za celosvětového řevu armád padl Němec do bahna a my jsme se zase spojili s bratrem Slovákem, jen proto, aby nás uchvátil Rus. Začala se řež nesvobody a tvrdé nenávisti. Čtyřicet let středověku, pane Holečku. Zničili naši duši (po kolikáté už a kolik nám jich ještě zbývá?). Po běsu ruského bratra jsme dosáhli jakési svobody a snad z nudy, snad jen tak z hecu, se s bratrem Slovákem rozešli. V dobrém, bez výbojů na hranicích, ale rozešli. Teď tu sedíme, opuštěni, přes ulici máme McDonald, za rohem Tesco. Přestáváme myslet, jen konzumujem. S celým světem se to teď děje. Myšlenky a krása ducha se vytrácí pod nánosem pozlátka.

Víte co, pane Holečku? Jen tak mě někdy napadá, jestli ono to nebylo cílené. Jestli se svět nebál té Vaší celoslovanské společnosti. Jsme rasa moudrá, lidská ,a proto snad nás zničili. Vládnout? My? Myslím, že toho přesně se obávali. Byli bychom dobrými vládci, proto nás museli zničit.

Slovany už jsme jen řečí, tělem a duší patříme už všichni někam jinam. Kopie z kopie z kopie ze špatně napsaného scénáře dějin. To jsme my. Zvracel byste, pane Holečku, tohle už nejsou dějiny lidí, ale dějiny peněz. Na člověka nezbylo místo.

Doufám, že Vás Tyrš v nebi na kladině moc netýrá. S úctou Johann Sebastián Cháb, člověk český, tělem i duší Slovan, nezdolný, tak jak by se Vám to líbilo.

Právě v prodeji Urlich a Duševní porno
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu souhlasíte s podmínkami používání souborů cookie. Zobrazit více informací.
Rozumím