Muži pod ochranou – Robert Merle
Feminismus je věc krutá a dávno již přežitá. V době Merleho sepisování Mužů pod ochranou byl feminismus ovšem jistým ohrožením falokratické nadvlády. A muži se s nastupujícím sebeprosazováním žen vyrovnávali všelijak. Někteří zatvrzele bili své ženy s úmyslem jim jejich pseudohnutí vytlouci z hlav, jiní se stáhli do koutku. Merle začal sepisovat antifeministickou brožurku Muži pod ochranou a všichni, bez výjimek začali impotentnět.
Mužská moc je, a červenejme se ,jak je libo, muži opěvována a snad až glorifikována právě jimi samými a nikým jiným. Zbožštění vlastní nadřazenosti ztělesnili muži tím, že si pro svůj stojící úd začali stavět i pomníky. Ale ano, stavte si pomníky, znělo z řad neshrbených žen, na vaši moc ať se už jen s nostalgií vzpomíná.
Co jiného je obelisk ve Washingtonu, než vztyčený pyj řvoucí do nebes něco o skryté obscénnosti. Na svatopetrském náměstí také netrčí jen chuť být opěvován, ale i chuť trčet navěky, trčet pevně a nezdolně. A co, v té naší malosti, znamená vystavění Ještědské rozhledny, než opětná fascinace vlastním pohlavím.
Ale co je architektonická impotence proti myšlence. Notabene myšlence, která vlaje celou planetou. Feminismus, střípek ,bez kterého bychom hnili stále v historii. Pámbu za něj zaplať a dál dej radši pokoj.
Merle se na věc feminismu podíval z toho nejextrémnějšího hlediska. Ne, feministky nechtějí zrovnoprávnit, ony chtějí vládnout. Je hloupé, že na to Merle hleděl pouze přes svůj falus a nedokázal zaměřit svou pozornost i o kousek dál.
Muž je ve své podstatě vystrašený a velmi zranitelný. Merle o své hrůze z možných následků sepsal pěkné pojednání. Tam kde ryčely feministky elánem, stahovali muži příznačně ocasy mezi nohy.
Mrazivé představy Merle žene ad absurdum. Uskřinutí feminismem řeší v knize muži až odříznutím vlastního pohlaví. Vir (rozumějme feminismus), který zdatně vraždí muže a s nimi i jejich násilím prosáklý svět, se rozšířil po celé zeměkouli. Muži úpí pod jařmem bachařek v lágrech, které je mají ochránit, ale, jak nečekaně, je i uvězňují. Svoboda je přednostní. Vždy a všude. Člověk bez svobody je člověk bez života. A vakcína i s láskou uzavírá knihu s jistým smířením a poučením pro budoucí generace.
Závěr knihy vyznívá optimisticky. Nejsme jen muži a ženy, jsme lidé, tak proč se mezi sebou rvát. Kdo prohraje, když jeden vyhraje. Prohraje lidstvo a nevyhraje nikdo.
Příští stanice infansismus, chyťte se reality, bude to divoká jízda.
Ale co, nebojme se změn, většinou se jimi dokopeme k lepším zítřkům.