Úvodní strana / Další nabídka / Představení knížek / Scum manifesto čili Šlem manifest – Valerie Jean Solanas

 

Dobrý den, každý týden u nás najdete v sekci Nově zadané knihy nově zadané tituly


  http://www.kacur.cz/index.asp?menu=1163

 

 

 

 

 

 

 

Scum manifesto čili Šlem manifest – Valerie Jean Solanas

scum manifesto čili šlem manifestFeminismus je v některých ohledech velmi vtipné hnutí. Když dáme stranou fakt, že nemá vůbec koule, stále nám ještě zbývá spoustu prostoru pro to, se zasmát. Ne, jistě, feminismus měl svůj smysl, zcela zásadní smysl, díky kterému se lidstvo posunulo zase o píď dál. Byla to přesně ta píď k pochopení lidstva či snad osudu.

Kdybych byl připoután do vlastního skonu k plotně, bez možnosti si postěžovat, asi si stěžovat také začnu.

valerie jean solanasValerie Solanas na to šla z té extrémnější strany. Holým faktem je, že střelila Andyho Warhola. Tím méně holým, že před tím sepsala manifest křičící po spravedlnosti pro ženy – tedy faktické vymýcení mužů. Jistě myšlenka nosná a zásadní. Když jsem se do manifestu ponořil, nestačil jsem samým potleskem otáčet stránky. Z literárního hlediska je Scum manifest skvostem. Jistě, jemně nenávistným, ale skvostem.

Nechme chvíli hovořit Valerii Solanas: „Muž je biologická chyba; mužský chromozom (xy) není nic než nekompletní ženský chromozom (xx), má totiž neúplnou řadu genů. Jinými slovy, muž je jen nedokonalou ženou, kráčejícím potratem, potraceným už na genetické úrovni.“

Kvality těchto slov, viděno čistě z literárního hlediska, jsou neoddiskutovatelné. Dštění nenávisti bez jakýchkoliv zábran. Z literárního hlediska dokonalé.

Nechme mluvit Valerii Solanas: „Protože jsou muži soustředěni výhradně na sebe, neschopni mít vztah k čemukoli mimo sebe, jejich „konverzace“, pokud není jen o nich samotných, je pouhé neosobní kňourání, prosté jakýchkoli lidských hodnot. Mužská „intelektuální konverzace“ je jen násilným, křečovitým pokusem udělat na ženu dojem.“

Chápu-li to správně, tak dle Valerie Solanas jsem jen chodící touha bez vlastního rozumu, plná násilí a faktický stud za vlastní pohlaví ze mě dělá vyděděnce. Mužský svět brzdí ženský, tak krásně naplněný emocemi, láskou a hlubokými myšlenkami. Žijeme ve válce. Dle všeho jsem svou paní ušlápl, potlačil v ní to vyšší, to krásné, abych to z ní mohl dle parazitického vzoru vysát. Jsem svině. Strašná.

A Valerie Solanas pokračuje: „Láska není závislost nebo sex, ale přátelství, a proto láska nikdy nemůže existovat mezi dvěma muži, mezi mužem a ženou anebo mezi dvěma ženami, z nichž obě nebo jedna je slaboduchá, nejistá, podbízivá a zmužštělá; stejně jako konverzace, i láska může existovat jedině mezi dvěma sebejistými, nezávislými, bujnými, svobodně myslícími, duševně svěžími ženskými ženami, protože přátelství je založeno na úctě, nikoli na pohrdání.“

Byl bych vám velmi vděčný, kdybyste si předchozí odstavec přečetli ještě jednou. Takto zásadní slova se čtou jednou za život. Takže až příště budete vést plodný dialog se svými přáteli či s přáteli svých přátel či snad s manželkami přátel svých přátel, uvědomte si prosím, že pouze pudově plkáte, nekomunikujete. Mým snem je potkat ženskou ženu. Už nechci svým životem procházet jen za účasti těch pokřivených mužatek, které nevědí, že v nich je tolik krásného, tolik hebkého.

Ženská žena Valerie Solanas: „Naše společnost byla zbudována zrůdami pro zrůdy, které, když nejsou zachmuřené anebo v depresi, tak se zoufale nudí, a tak i život v této společnosti nemůže být jiný než pochmurný, depresivní, anebo zoufale nudný.“

Opět silná slova, slova která si zaslouží majzlík, palici a nějakou mohutnou mramorovou desku. Valerie Solanas se spustila s démonem vlastního pohlaví. Byl v ní potenciál stát se nesmrtelnou spisovatelkou. Myšlenky v ní opravdu rezonovaly, dokázala je precizně vytlačit na papír, ale evidentně si s nimi poté nedokázala poradit. Chyběl jí spisovatelský nadhled a jistý smysl pro humor. Valerie Solanas měla očividně pouze smysl pro horor. Jaká škoda.

Nechme ji ještě promluvit: „A co se týče otázky zda pokračovat v množení mužů, ta nedává smysl, protože muži s námi vždy existovali jen jako choroby. Až bude genetická kontrola možná – a to brzy bude – je bez debat, že budou produkovány jen úplné, kompletní bytosti, nikoli tělesné a duševní zmetky plné anomálií včetně emocionálních defektů, jako je mužství. Jako je úmyslné produkování slepých lidí vysoce amorální, je amorální i produkce citových mrzáků.“

V této fázi se Valerie Solanas dostává už k mezím vlastní normality zahrávajíc si statečně se zvrácenými myšlenkami v tu dobu již zahnívající NSDAP.

Valerie SCUM Solanas snad naposled: „Hrstka SCUMu stačí převzít kontrolu nad zemí během jediného roku pouhým systematickým tichým mrvením systému, výběrovým ničením vlastnictví a vraždami.“

Valerie Solanas zemřela jakožto prostitutka závislá na tvrdých drogách v roce 1988.

Proč doporučovat takové dílo?

Jako studium vyšinutého myšlení dokonalé. Jako studium, kam až může dojít přesvědčení dokonalé. A z čistě literárních hledisek taktéž dokonalé.

Nutno na závěr podotknout, že Valerii Solanas v mládí znásilňoval otec a posléze i otčím. Jistou nenávist k mužskému rodu to vysvětluje. Muži jsou svině, když jsou svině.

SCUM (Society for Cutting Up Man) čili společnost pro vykastrování, zmasakrování, rozsekání, prostě likvidaci mužů.

Právě v prodeji Urlich a Duševní porno
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu souhlasíte s podmínkami používání souborů cookie. Zobrazit více informací.
Rozumím