.gif)
přehrát videoTáži se sám sebe a budu se muset poptat asi i jinde, cože to je za touhu chtít se dívat na strašidelné historie, které otřesou naší duševní soustavou víc než je zdrávo. Jak jsem vypozoroval, zdá se, že zejména ženy dávají takovéto podívané přednost před jinými žánry. Častou odpovědí na mé proč se na takové hrůzy díváš, bylo že já se, ale ráda bojím.
Inu, ženy jsou nádoby krásné, ale divné, každopádně jsou tzv. nevyzpytatelné, v čemž ovšem zase vězí jistá vyzpytatelnost. Ale nemám v úmyslu zde psát kapitoly z ženské psychologie.
Já jsem rád, že se nebojím, a úmyslně nevyhledávám situace, jež by ve mně vyvolávaly obavy, neboť ony si už cestu najdou samy a potom už je na nás jaký k nim zaujmeme postoj… jako třeba takový, že horory můžeme vnímat jako svého druhu povedenou zábavu a raději se nebudeme hnípat v motivech, které vedou některé jedince k jejich sledování, protože bychom třeba také zjistili něco, co by nás nepotěšilo, ale třeba to tak vůbec není a horory jsou opravdu jenom takovým užitečným prostředkem k vyvětrání mysli od všelijakých úzkostí…
