Dobrý den, naše výdejní místo je uzavřené, knihy objednané k os. vyzvednutí ( podrobnější informace najdete v souhrnu Vaší objednávky, je možné individuální vyzvednutí po tel. domluvě tel. +420 608 236 112 v Praze) Děkujeme

 

zpět na seznam

Dvacátý osmý kulturní čtvrtek - V antikvariátu za totality podruhé

Mohl bych začít psát tím, že uvedu na scénu sebe jako ducha, jako přízrak současnosti, který se právě vrátil z výletu do Bruntálu, kde trávil čas pozorováním své minulosti, přičemž také navštívil jako neviditelná entita místní sídlištní restauraci Jesenka, kde se houpal na lustru a pozoroval sama sebe o nějakých dvacet let mladšího sedícího s Ing. Jankem a dvoumetrovým přítelem z dětství Artušem a kochajícího se jejich rozhovorem, který z valné části vedl Ing. Janko, nýbrž také výškovým rozdílem protagonistů, který byl patrný při jejich cestách na toaletu, kam chodili poměrně často, protože pili jedno pivo za druhým, zejména rozdíl mezi Artušem a Ing. Jankem byl markantní, neboť ten neměřil ani 160 cm.

Jarek tam u stolu nad přeplněným popelníkem mládencům líčil své zážitky ze svých studií v Sovětském svazu, kam odjel studovat Kybernetiku někdy v sedmdesátých létech minulého století a pokud jsem dobře slyšel právě jím líčil jak vždycky po prázdninách vozil do Moskvy kufr plný dámských spodniček, po nichž se rusky mohly přímo utlouct, protože tam nebyly moc k mání. Samozřejmě takhle vozil do Ruska i ledacos jiného, ponožky, vložky, léky, džíny z Maďarska a samozřejmě kontraband vždy výhodně prodal, takže měl rublů jak nasráno, ale já nikoho takovýmto primitivním způsobem uvádět do povídky nebudu,protože přeci nechci psát o Bruntálu, ale o své cestě na Lipnici, kam jsem vyrazil o jedněch prázdninách v hlubině osmdesátých let a rozhodl jsem se tam dojet stopem,což jsem nikdy předtím nedělal a také to podle toho dopadlo, protože místo toho, abych první den své cesty nocoval na Lipnici, musel jsem vzít zavděk tvrdé lavičce v čekárně vlakové nádraží v Havlíčkově Brodě, kde mne dokonce časně zrána legitimovali příslušníci Veřejné bezpečnosti, ale když v občanském průkazu našli v rubrice zaměstnání razítko Matematicko fyzikální fukulty Karlovy university, tak mně slušně poděkovali a popřáli mi ještě šťastnou cestu, která pokračovala pěšky z Okroulic směrem k Lipnici, kam jsem v tom horkém srpnovém dni také za pár hodin přišel, abych zjistil, že je to ospalé hnízdo, které má ovšem svůj půvab, Romantická zřícenina na kopci, městýs kolem a především museum Jaroslava Haška nalézající se v malé domku těsně pod zříceninou kousek od hospody U Českého Lva.

V domku strávil Hašek poslední léta svého pestrého života. Prohlédl jsem si tady museum, dal si pivo v restauraci v samoobsluze na náměstí jsem si koupil litr bílého vína, s  nímž jsem se odebral za Lipnici, do opuštěného statku, který jsem objevil při své cestě. Ve stodole bylo seno, tam jsem vypil to víno a také přespal. Ráno při odchodu jsem byl opět legitimován,protože nemovitost navštívil majitel s rodinou a strašně se divil, co tam pohledám a řval na mne ať se okamžitě prokáži občanským průkazem, což jsem také učinil a opět mne zachránilo razítko a opět mi popřáli šťastnou cestu, která pokračovala po prázdninách v pražských ulicích po nichž jsem chodil po stopách spisovatele Haška, jakožto častého návštěvníka pivnic, vináren, hospod, šantánů a podobných zařízení, ... byl jsem ve školské ulici, kde se narodil, byl jsem na Fůgnerově náměstí v hospodě, kterou často navštěvoval, byl jsem v ulici Na Bojišti, na Žižkově Pod Vrchem, U Caklů, U Slovanské lípy, U Jíšů, V Briketě, U Zeleného stromu a také ve vinárně Kravín na Vinohradech, kterou jsem navštívil s kamarádem Lexou, také studentem a také kulturistou, který dokázal vypít neuvěřitelné množství vodek, rumů, zelených, který poté co ho vyhodili z university začal navštěvovat pomaturitní kursy na střední škole ekonomické nalézající se v budově bývalé obchodní akademie v Resslově ulici pod Karlovým náměstím, kterou navštěvoval také student J. Hašek, hned naproti kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se v kryptě ve 42 druhém zastřelili parašutisti, kteří spáchali atentát na říšského protektora, proti němuž se v době, kdy jsme si s přítelem Kvasničkou zašli přítele Lexu vyzvednout přímo z vyučování jakožto jeho bratranci, nalézala hospoda Na Růžku, kam jsme také s Lexou ještě v papučích poté, co byl na chvíli uvolněn, okamžitě zašli na pivo a potom jsme jeli na náměstí I. P. Pavlova do hospody Tunel nalézající se v přízemí hotelu Kriváň a potom jsme nakonec doputovali do Kravína, před nímž svého času agitoval v předvolební kampaní kandidát Hašek za stranu mírného pokroku v mezích zákona a odtud už jsme neodešli do Montmartru v Řetězové ulici na Starém městě, protože tam prostě tehdy ten kabaret nebyl, ale po dvaceti letech jsem tam přeci jenom došel, abych si tam dal kafe s tonikem, jelikož v Montmatru už není kabaret a tančírna, kterou s oblibou Hašek navštěvoval, ale kavárna, kde jsem byl už vícekráte a myslím si, že jsem si tam snad začal číst Kafkův Zámek, který jsem ovšem ještě nenašel, i když možná začínám tušit, kde by mohl být.

29.7.2010
Právě v prodeji Šťastný kosočtverec
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu souhlasíte s podmínkami používání souborů cookie. Zobrazit více informací.
Rozumím