Inu Thai Ti. Po cestě na zastávku jsem si chtěl koupit v Albertu cigarety, kouřím Davidoff, ty tam pochopitelně neměly, takže jsem ještě utíkal do večerky, kde je pochopitelně neměly také, zkrátka Zbraslav leží na kraji světa, já to říkám pořád, a Renata také. Kupodivu jsme se na druhý konec Prahy dostali celkem rychle, takže zhruba za hodinu, co jsme opustili dům, jsme stáli před branou do zahrady se skupinkou cvičenců, s nimiž jsme se zadarmo dostali dovnitř. Věru máme v Praze krásnou botanickou zahradu, jezírka, bonsaje, bambusy, a nebýt toho, že počasí bylo jako v listopadu, bylo by vše úplně ideální. Kousek od japonské zahrady před kiosky probíhalo cvičení, jehož jsem se také zůčastnil, a to v postoji WU TI, což vypadá tak, že stojíte s mírně pokrčenými nohami, s rukama mírně pokleslýma před břichem a do toho provádíte tzv. břišní dýchání, což vypadá jednoduše, ale je to námaha, než si na to člověk zvykne.
Vydržel jsem stát asi čtvrt hodinky, a potom jsem zašel Renatě pro kávu do kiosku, kde jsem pohovořil se sympatickým kioskářem, jeho dcerou a zřejmě také s manželkou. Malý kulaťoučký pán pochválil vystoupení s meči a mně řekl, že jsem vypadal jako bych si udělal do kalhot, což jsem se musel ohradit a začal jsem jim vysvětlovat cosi o nejzažším pólu a vnitřních energiích, ale nechal jsem toho, protože jsem cítil jak vlastně blábolím o ničem.Každopádně jsme se s kioskářem dobře pobavili a po kávě jsme si šli prohlédnout japonskou zahradu, která leží ve svahu, jsou v ní umělé potůčky a umně postavené kameny a pěkné chodníčky a krásné bonsaje a potom jsme si zašli na okraj zahrady, ke kapli sv. Kateřiny, dole pod ní na svahu je vinice a pod ní Trojský zámek a je odtud vidět nádherně Praha.
Když jsem se díval dolů na velkou upravenou zámeckou zahradu zaujalo mne veliké přírodní bludiště ve tvaru soustředných kruhů ze živých plotů. Tam si budu muset zajít někdy s dcerou, které se nedávno jen tak podařilo složit Rubikovu kostku, kterou jsem si potom nenápadně půjčil, abych si ji také složil a po půl hodině letěla kostka do kouta.Věru genius zkrátka nejsem.